Na rozhraní oceánů I
Protože s tím budu pokračovat a protože tím nechci plevelit na Sosácích, postupně překopíruju "Oceány" sem. Tákže, kapča/část první, včetně blábolů úvodních:
Drahá Blanco,
tohle je bonusový dáreček na pokračování, takový foršus, než se dočkáš svého skutečného Ježíška. Doufám, že se bude líbit.
Přeju symbolickou šťastnou cestu, ať už to bude kamkoliv.
Zu
... odvažuji se tedy doufat, že bych snad při příznivém větru mohla očekávat váš příjezd koncem května t.r. Přijmete-li mé pozvání, s velkou radostí vás přivítám na naší skromné základně. Věřte, že váš čeká mnoho milých překvapení.
S nejsrdečnějšími pozdravy
Molly Hamley
p.s. Roger mě důrazně požádal, abych vyřídila i jeho pozdravení Vám a Vašemu ctěnému muži.“
Mrs Meadows znovu pročítala dopis, který byl doručen na Meadows Lodge těsně po Vánocích minulého roku. Pod dnešním pálícím sluncem se ta vzpomínka zdála neuvěřitelně vzdálená. Doma tenkrát ležely dobré dvě stopy sněhu a nikdo, kdo nemusel, nevystrkoval ven ani nos. Doma u krbu bylo nádherně a konečně byl čas dohnat všechny drobnůstky, které se od léta nastřádaly. A do toho tato zpráva, krásné milé pozvání, které se prostě nedalo odmítnout.
Jakmile na něj Magdalene odpověděla, už se jí v hlavě rovnala řádka záležitostí, které bude třeba před odjezdem vyřídit. Ve věci lodních lístků bylo třeba jednat rychle a bylo rovněž nutné správně vybrat zavazadla a potřebné vybavení na cestu i na pobyt na jiném kontinentu. Mr Meadows bohužel kvůli povinnostem na Akademii bude muset přijet později, ale jistě stihne ještě dobrou polovinu jižní zimy, než přijde období dešťů.
Všechny ty úvahy měla Mrs Meadows nyní za sebou a téměř dvouměsíční plavbu se rozhodla využít ke skutečnému odpočinku. Cestování milovala. Čím delší trasa, tím více času na srovnání vlastních myšlenek a na objevení řady nových nápadů, kterým bude třeba se později najisto věnovat. Značnou dobu rovněž věnovala četbě (když se jeden z přístavních nosičů dovtípil, že kvalitní literatuře obětovala prostor hned dvou celých lodních kufrů, vysloužila si pohled značně pochybovačný) a samozřejmě pozorování moře a viditelných břehů světa.
Před dvěma dny propluli kolem Madeiry. Zastávka byla jen krátká, přesto se ukázala skutečně osvěžující. Magdalene už se těšila na Kanárské ostrovy i na Kapverdy, ovšem ani vyhlídka na následující dlouhé dny mimo dohled jakékoliv pevniny se jí nezdála nemilá. Počasí bylo klidné, a přestože nepříjemnosti se na moři daly očekávat prakticky kdykoliv, ani z nich neměla obavy. Mořská nemoc se jí zatím vyhýbala a v tichém stínu pod slunečníkem na příďové palubě se jí myšlenky na jakékoliv zádrhele prostě vyhýbaly. Plavba byla vskutku báječná.
Když se na obzoru znovu objevilo africké pobřeží, bylo do cíle cesty již celkem blízko. Na námořní poměry. Stále měla na lodi strávit ještě asi týden, ovšem již nyní se Mrs Meadows zmocňovala lehká melancholie. Procházela místy, na která si na lodi tak rychle zvykla a snažila se zapamatovat i vůni hladkého, slanou vodou nasáklého dřeva, která s sebou ponese všechny vzpomínky i za desítky let. Znovu si připomínala i tu jednu bouři, která je dostihla v jeden podvečer na širém oceánu. Dle jejího názoru nešlo o nic závažného a zprvu odmítala opustit otevřenou palubu, kterou zkrápěly první provazce deště. S houstnoucím soumrakem však raději vzala za vděk svou kajutou a pozorovala rozbouřené vlny z malého okna na pravoboku. Usínala za zvuků vzdáleného pokřikování lodní posádky a s myšlenkou, že v té nekonečné dálce za vlnami je někde další kontinent, který by jednou ráda navštívila.