Cloudy's Personal Pain in the Ass Part Five!
ACT TWO, PART TWO
DOG EAT DOG
Thenardier
Copak skryl ten fous?
Zlatý zub skryl!
Pardon, pane, tenhle chrup by nic už neukous...
Zkrátka jste se dozubil!
Naval, cos kdo měl...
Cetku nebo žold!
Voják byl jsi nedbalej
A končíš bídně holt - ve stoce plný krys a lejn!
Jó, uklízet se musí, mon ami...
Paříž plná mrtvol - co je tohle za neřád?
Já tu sebranku sebral akorát...
Svýmu městu helfnu rád!
Prsten jako hrom!
Slušnéj safír v ňom
Když jste mi ho vnutil
Budiž, já ho přijímám
Jsem váš dlužník, díky vám!
Na co jsem tu šáh?
Nebožtíku, ách
Tak mlád jste musel zdechnout
Neprošel jste koridou...
Ale hodinky, ty dou!
Jó, uklízet se musí, mon ami!
I pozůstalejm sloužím,ušetří se za rakev
Splašky zředěj a splavěj vaši krev...
V očistci, kde já jsem šéf...
V světě psím
Žere pes zbytky psů...
Mrchožrout, ten by z mrch kůži svlík
Jó, bejt v nebi pán bůh
Tak pohnul by s tím
Jenže von je jak ty - nebožtík...
Do říše psí vstoupil teď měsíc!
A koukej, ta zář, ten šajn!
Buď chválen on, ne Pán!
JAVERT'S SUICIDE
Valjean
Proč zase vy?
O toho chlapce jde mi teď...
Jen aby lékař dal ho do kopy!
On nic neproved́
To snad Javert...pochopí!
Javert
Ne, tuhle šanci nepustím!
Zatýkám vás!
Valjean
To přece má čas!
Pak budu váš!
Chci hodinku nic víc!
Javert
Ty sliby znám už nazpaměť...
Vy chcete zdrhnout!
Valjean
Ne! O něm je teď řeč!
Chce bejt, jen bejt!
Tak z cesty jděte nám!
Chce bejt a já
Ho zemřít nenechám!
Javert
Tak už jděte!
Tři - pět - šest set dva!
Trest ale hrozí, dokud jsem tu já!
Co je to zač?
Ach, bože, kdo je ten bloud?
Javerta zbavit se moh a přesto zbavil ho pout
Vždyť už mě v hrsti měl!
Proč toho nevyužil?
Vykupitel!
Teď abych dlužen mu byl
Nechal mě žít, kulka proťala vzduch
Zda to byl trik, zda se pomsty zřek, suď Bůh!
Když budu mít vůči zloději dluh
Pak tedy jsou všechny zákony dým!
Buď bude noc nebo světlo a den
Hot nebo čehý a nic mezi tím!
Jdem si po krku, ber to jak ber
Buďto Valjean anebo Javert!
Proč se mnou jednal právě on...
Jak byl by něco víc než já?
Tak, jak by hříchy ze mne smýval
Když život mi dal...
Ten dávný rival...
A život zároveň mi vzal!
To právo měl...
Já zemřít chtěl a jsem tu dál...
Leč pouze krůček od pekel!
Kdyby ten delikvent!
Počestným měl se stát
Odpuštěn měl být zločin
Kde by byl mravní řád?
Proč já dnes pochybnosti mám...
Když jsem je neznal nikdy dřív?
Tak tvrdý chlap!
A teď se zmítám!
A jistoty mé, ty jsou dnes ty tam...
A co, když sobě sám jsem lhal...
A Bůh je sním?
Ten muž mi život jen tak dal
A tím mě zabil...
Právě tím...
Já jsem selhal, bohužel...
Vy to víte, hvězdy v tmách
Taky vznášet jsem se chtěl
Jenže k vám jsem nedosáh...
Opustím ten bídný svět!
Kde je světcem Jean Valjean
Není žádné další “Kam”...
Hvězdy, odcházím tam k vám!
TURNING
Woman 1
Krásný chlapci , svíčku zažíhám...
Woman 2
Aspoň tenhle plamínek, to světlo patří vám...
Woman 3
Krásný chlapci, děti z barikád
Děti z našich kolíbek, proč takhle máte spát?
Woman 4
Kdo vám dal tu červeń na kabát?
Woman 5
Pálím svíčku...
Woman 6
Září do nocí...
Woman 2
Nevím, kdo z vás počítal s tak zvláštní promocí...
Woman 7
Kdo z vás toužil hrdinou se stát?
Chtěli jste jen vrátit slunce tam, kde soumrak vlád́
Woman 3
Skončil boj...
A kde je slunovrat?
Woman 4
Žádný úsvit...
Woman 7
Žádný nový den...
Woman 8
Svět vás nechal krvácet a zůstal beze změn...
Woman 7
Stejný příběh, jak se vždycky psal...
Woman 6
Čekali jsme na zázrak a ten se nekonal...
Všechny
Marní...
Marní...
Promarňujem životy své dál!
Women 1-4 (Women 5-8)
Stále stejný koloběh, co byl (Stejný koloběh, co byl)
Čekáme-li máj, dojde jen na apríl (Dojde jen, jen na apríl)
Žádná změna, nejsme nebi blíž (žádná změna, nejsme nebi blíž)
Trápení se nemní
A osud náš je týž: (osud náš je stále týž:)
Všechny vláčet dál svůj sisyfovský kříž!
EMPTY CHAIRS AT EMPTY TABLES
Marius
Nikdy jsem tu bolest neznal...
Bohužel, teď už ji znám
Prázdný stůl i židle prázdné...
Přátelé, proč jsem tu sám?
Tady v nás ten oheň vzplanul
Slovu „Zítra“ šli jsme vstříc
Dnes to slůvko krutý cenzor
Pokřivil na „nikdy víc“
Tady sedal v koutě Grantaire
Enjolras i Jean Prouvaire
Tady z víry čin se rodil
A možná sním i strach...
Však větší váhu měl ten sen
Sen nádherný, co volal!
K barikádě poslední tam v tmách...
Chlapci, odpusťte mi, prosím...
Že jsem živ, že jsem tu dál
Kolik útrap život bez vás
Kolik slz a muk mě stál...
Jako přízraky vás vídám!
Jste jen přelud, jenom stín!
Prázdný stůl i židle prázdné
Proč tu být, když není s kým?
Jen ať nikdo z vás se neptá!
Zda ta oběť smysl má!
Prázdný stůl i židle prázdné..
Nevěří už v nic jak já...
EVERY DAY
Cosetta
Den co den jdeš líp.
A krok co krok
Jde denně o pokrok
Tvůj stav se lepší...
Marius
Den co den...
Se snažím pochopit
Kdo mě sem donesl
Kdo to mohl být?
Cosetta
Tak nech už toho, pro nebe...
Jsi se mnou a já u tebe
I když jsi mě nehoden
Tak stejně budu s tebou den co den...
Den co den...
Myslím na věty tvé
Cos řekĺmi poprvé:
„Už vás dávno znám“
Tak tvůj úvod zněl
Skorós mě před tím neviděl...
No né, Mesiére!
Ani jste neznal jméno mé!
Marius
Ó, Mademoiselle...
Já si jen nevzpomněl...
Cosetta
„Už vás dávno znám“
Valjean
Už mi nepatří jak dřív
Cosetta
Ač lhals, měl jsi vkus
„Jsem slečno student Marius...“
Valjean
Je teď volná, svobodná!
Marius
Jsem Cosettin!
Cosetta
Princ bez všech dárků, bez květin
Valjean
Sám teď už bez ní budu žít
Marius
Tenkrát jsem šel do kolen...
Valjean
Nech to být...
Nech to být....
Cosetta
Lásko má!
Od těch časů jsem tvá!
Marius
Od těch časů jsi má!
Valjean
Kdo z vás ví a zná...
Jak jsem zestárl dnes já?
Cosette/Marius
Ty jsi část mého já!
VALJEAN'S CONFESSION
Marius
Mesieur, teď díky Vám mě znova těší svět...
Vztah můj a Cosettin Vy pochopil jste hned
Dnes požehnal jste nám, tak radovat se smím
Jak dcera a jak syn jsme Vaši především
Vy, otec Cosettin
Jste otcem teď i mým!
Valjean
Zadržte, už dost, Mesieur
K těm představám teď povím své...
Je bohužel tu stín
Je tady jeden kaz
Je příběh, co se stal
A nesmazal ho čas...
Ten příběh je tu dál
Já nikdy nemluvil
Jsem o něm s Cosettou
Jen vy teď máte znát
Tu pravdu prokletou
Je z dávných dní...
Žil jeden muž, měl jméno Jean Valjean...
Kus chleba vzal, by sestřin syn moh žít
Na dvacet let byl odepsán
A v poutech zločin svůj měl smýt!
Dávno dřív!
Pak zákon porušil a utíkal...
Své nejdražší to nikdy neříkal
Ne, neposkvrní její čest!
Teď odpyká si další trest
A půjde odtud světa lán!
Odnikud nikam navždy štván...
Kdo jsem já?
Kdo jsem já?
Marius
Jste Jean Valjean...
Co dělat mám, abych zadržel vás?
Ne pryč nesmíte jít!
Ať řeknu, co chci, tak mě Cosetta má
Bude za lháře mít
Valjean
Přesvědčte ji, že jsem nucen byl odjet
A na delší čas
Že bych to loučení nemohl snést
Takhle zvládnu to snáz
Slibte, že ona nebude nikdy znát...
Marius
Slibuji vám...
Valjean
Opak by pro ni znamenal pád!
Marius
Navždy zbavím ji slz!
Tak má se stát...
THE WEDDING
Svatebčané
Zvoňte stříbrem, zvony, alelujá!
Buď chválen tenhle den, buď požehnán
Dar velké lásky navždy trvat má
Nic nesmí rozloučit, co spojil pán
Majordomus
Baron a Baronessa de Thenard́!
Vzdávají nyní novomanželům svůj hold...
Thenardier
Já bych snad
Měl vás znát...
Už si vzpomínám, zámek La Farge!
Kníže tam
Své madame
Hodil šavličku na dekoltáž
Marius
Račte jít pryč, Mesieur
Ač změnil jste kabát, je jasné, kdo jste!
Úlisný Thenardier!
Pročpak vtírá se do přízně mé?
Madame Th.
Ty seš prej
Vtíravej
Trumfy vynes a na frak mu dej
Když je na nás tak zlej...
Marius
Ani nevěřím, že jste byli jedna krev
Eponina a vy dva
To zní jak vtip
Však povolal ji bůh
Je v nebesích a tam
Snad jí je líp...
Thenardier
Pámbu dal...
Pámbu vzal...
Nás dva pořádně skasíroval!
Madame Th.
Váš pan tchán, mecenáš
Dal vám prachy, je pašák, je váš
Jenže ten rozdavač...
Vůbec nevíte, co von je zač
Thenardier
Příběh znám, trumf jak brus...
Madame Th.
Mergle na dřevo, jináč je šlus!
Thenardier
Byl to von, nóbl ras!
Já jsem ho viděl, jak vidím teď vás
Šel mi po zádech mráz!
Madame Th.
Nechceḿ narušit tu vaši slavnou noc
No těch pět set franků by hodilo se moc...
Marius
Už mluvte tak, abych pochopil...
Thenardier
Chcem dřív svůjdíl!
Váš pan tchán, hrdlořez
Náklad krvavej kanálem nes
Páru von má jak bejk
Chlápka vokrad a dvakrát s nim šmejk
Merčil jsem ze všech sil
Tenhle prsten tam po těch dvou zbyl
Marius
Prsten můj!
Tenhle kov
Důkaz větší než tisíce slov!
Thenardier
Příběh ten sběh se hned
V noci po masakru v Rue de Villette!
Marius
Byl to on, Jean Valjean!
On mě odnesl z pekelných bran
Za něj též splácím dluh...
Kéž nás před vámi ochrání bůh!
Lásko buď spásou mou
Chvíle nejhezčí před námi jsou!
BEGGARS AT THE FEAST
Thenardier
Koukej se smát, cukruj ,buď med!
Patříme sem a patří nám svět
Vikomt i princ, jak jsem je zmák
Každej je švorc s tutlá to ňáḱ
My jsme vo chlup vejš
S tímdle vobnosem
To anžto nejsem vůl
Nýbrž jsem co jsem:
Hlava mazaná, mistr převleků!
Věčně věků beze skvrn a bez fleků
Aristokratům šlapu na paty
Zbohatnu, když vlezu mezi bohatý
Nechci v katedrále skuhrat
Splet́sem Ave Maria!
Thenardier/Mme.Thenardier
Když s elitou se spřáhnu
Zejtra budu elita i já
Thénardier
Hlava mazaná vždycky poletí
Za každého řádu v každým století...
Thenardier/Mme.Thenardier
Nezničitelný budem podnikat
Ruce pryč vod nesmyslnejch barikád
Víme, vodkaď vítr fouká
Nahamtáme kapitál
A na ostatní šlejšky
Zírat pěkně z vejšky
Budem dál!
EPILOGUE
Valjean
Na krátkou chvíli jsem usnul
A snil, že jsem tu s Cosetttou
A já se ptal, když soumrak pad́
Proč s panenkou si nechce hrát?
Těch snů mě už zbav, Bože můj
Jim štěstí přej a při nich stůj
Dej jim radosti víc, než dal jsem já
Buď vůle tvá...
Toužím jít..
Stár a sám
Otče náš
Tam, tam k vám
Vím, že mám
Souzen být
Vem mě k vám
Tam je cíl..
Kéž spím snáz...
Než jsem žil...
Fantina
Za všechno dík, Mesieur....
Valjean
Už jdu, Fantino, k vám!
Fantina
Se zpožděním, jak tenkrát...
Valjean
O pár let, jak se zdá...
Fantina
Pro dceru mou jste žil...
Valjean
Byla jitřenkou mou!
Fantina
...když nemohla jsem já...
Cosetta
Papa, Papa, jsi tady bohudík!
Měĺs někam jít!
Snad nejsi nemocen?
Valjean
Jsi tu, jsi zde, tak jak jsem si to přál
Ach, dítě mé, chci odpuštění jen!
Marius
Jak jsem vám dlužen, netušil jsem dřív
To já za odpuštění prosím vás
Jen díky vám jsem živ a šťasten
Otec tvůj, to je,Cosetto, svatý muž!
To on mě sám nes v dešti střel
Když jsem zraněn byl
Nesl mě na svých ramenou
Život nasadil,
Jen abych já moh žít!
Valjean
Tak vás tu mám...
Ten příval štěstí...
Teď mohu smířen jít
Když povolá mě Bůh...
Cosetta
Snaž se žít, ach, zůstaň s námi dál!
Máš tu nás, už nejsi, otče, sám...
Valjean
Žil bych rád, teď zvláště kvůli vám
Zápasím, snahu mám...
Doznání, těch řádek pár ti dlužím
Můžeš číst, je v něm ten příběh celý
Příběh o té, před níž se s úctou skláním
Vždyť z lásky k tobě zemřela
A mně bůh stejně velí...
Fantina
Pojď jen blíž...
Zde pouta poutník svléká!
V říši snů...
I já, i já tě čekám...
Bůh má soucit...a kříž ti sejme s ramen!
Valjean
Ach, pochválen buď Spasitel, na věky věkův...
Amen...
Fantina/Eponina
Dej se vést...
Tam vzhůru mléčnou dráhou
Skončilś pouť...
Však láska konce nemá
Fantina/Eponina/Valjean
V té my žijem...
Ta dál po nás tu zbývá
Kdo přineś oběť lásky, toho v lásce má i pán....
All
Slyš tu píseň zástupů
Ze země dávno slíbené
Ó, pane, dík, tyś nám už světlo dal
A tam těm ještě ne!
Víme jen, že mlýny tvé
Začnou zaśmlít, až přijde čas
Bídníky svlékneš z pout
A bude se dýchat snáz...
Doba vzkříšení dnes ještě příliš vzdálená se zdá!
Kolik Bastil ještě padne?
Kolik vzpour tu ztroskotá!
Než dočká se slunce a rozkvete zahrada tvá?
Símě lásky máte sít!
Za všechny nás, co nežijem!
Na radost Óda příště má tu znít
A ne už Rekviem!
Blízko vás chcem zítra stát
Až budou léta zlá ta tam
Až pravda zvítězí
A svoboda příjde k vám!
Símě lásky máte sít!
Za všechny nás, co nežijem
Na radost Óda příště má tu znít
A ne už Rekviem!
Blízko vás chcem zítra stát
Až budou léta zlá ta tam
Až pravda zvítězí
A svoboda příjde k vám!
Ach!
Ta přijde k vám!
Sweet mother of God, I'm DONE.
Done......
*dies*
DOG EAT DOG
Thenardier
Copak skryl ten fous?
Zlatý zub skryl!
Pardon, pane, tenhle chrup by nic už neukous...
Zkrátka jste se dozubil!
Naval, cos kdo měl...
Cetku nebo žold!
Voják byl jsi nedbalej
A končíš bídně holt - ve stoce plný krys a lejn!
Jó, uklízet se musí, mon ami...
Paříž plná mrtvol - co je tohle za neřád?
Já tu sebranku sebral akorát...
Svýmu městu helfnu rád!
Prsten jako hrom!
Slušnéj safír v ňom
Když jste mi ho vnutil
Budiž, já ho přijímám
Jsem váš dlužník, díky vám!
Na co jsem tu šáh?
Nebožtíku, ách
Tak mlád jste musel zdechnout
Neprošel jste koridou...
Ale hodinky, ty dou!
Jó, uklízet se musí, mon ami!
I pozůstalejm sloužím,ušetří se za rakev
Splašky zředěj a splavěj vaši krev...
V očistci, kde já jsem šéf...
V světě psím
Žere pes zbytky psů...
Mrchožrout, ten by z mrch kůži svlík
Jó, bejt v nebi pán bůh
Tak pohnul by s tím
Jenže von je jak ty - nebožtík...
Do říše psí vstoupil teď měsíc!
A koukej, ta zář, ten šajn!
Buď chválen on, ne Pán!
JAVERT'S SUICIDE
Valjean
Proč zase vy?
O toho chlapce jde mi teď...
Jen aby lékař dal ho do kopy!
On nic neproved́
To snad Javert...pochopí!
Javert
Ne, tuhle šanci nepustím!
Zatýkám vás!
Valjean
To přece má čas!
Pak budu váš!
Chci hodinku nic víc!
Javert
Ty sliby znám už nazpaměť...
Vy chcete zdrhnout!
Valjean
Ne! O něm je teď řeč!
Chce bejt, jen bejt!
Tak z cesty jděte nám!
Chce bejt a já
Ho zemřít nenechám!
Javert
Tak už jděte!
Tři - pět - šest set dva!
Trest ale hrozí, dokud jsem tu já!
Co je to zač?
Ach, bože, kdo je ten bloud?
Javerta zbavit se moh a přesto zbavil ho pout
Vždyť už mě v hrsti měl!
Proč toho nevyužil?
Vykupitel!
Teď abych dlužen mu byl
Nechal mě žít, kulka proťala vzduch
Zda to byl trik, zda se pomsty zřek, suď Bůh!
Když budu mít vůči zloději dluh
Pak tedy jsou všechny zákony dým!
Buď bude noc nebo světlo a den
Hot nebo čehý a nic mezi tím!
Jdem si po krku, ber to jak ber
Buďto Valjean anebo Javert!
Proč se mnou jednal právě on...
Jak byl by něco víc než já?
Tak, jak by hříchy ze mne smýval
Když život mi dal...
Ten dávný rival...
A život zároveň mi vzal!
To právo měl...
Já zemřít chtěl a jsem tu dál...
Leč pouze krůček od pekel!
Kdyby ten delikvent!
Počestným měl se stát
Odpuštěn měl být zločin
Kde by byl mravní řád?
Proč já dnes pochybnosti mám...
Když jsem je neznal nikdy dřív?
Tak tvrdý chlap!
A teď se zmítám!
A jistoty mé, ty jsou dnes ty tam...
A co, když sobě sám jsem lhal...
A Bůh je sním?
Ten muž mi život jen tak dal
A tím mě zabil...
Právě tím...
Já jsem selhal, bohužel...
Vy to víte, hvězdy v tmách
Taky vznášet jsem se chtěl
Jenže k vám jsem nedosáh...
Opustím ten bídný svět!
Kde je světcem Jean Valjean
Není žádné další “Kam”...
Hvězdy, odcházím tam k vám!
TURNING
Woman 1
Krásný chlapci , svíčku zažíhám...
Woman 2
Aspoň tenhle plamínek, to světlo patří vám...
Woman 3
Krásný chlapci, děti z barikád
Děti z našich kolíbek, proč takhle máte spát?
Woman 4
Kdo vám dal tu červeń na kabát?
Woman 5
Pálím svíčku...
Woman 6
Září do nocí...
Woman 2
Nevím, kdo z vás počítal s tak zvláštní promocí...
Woman 7
Kdo z vás toužil hrdinou se stát?
Chtěli jste jen vrátit slunce tam, kde soumrak vlád́
Woman 3
Skončil boj...
A kde je slunovrat?
Woman 4
Žádný úsvit...
Woman 7
Žádný nový den...
Woman 8
Svět vás nechal krvácet a zůstal beze změn...
Woman 7
Stejný příběh, jak se vždycky psal...
Woman 6
Čekali jsme na zázrak a ten se nekonal...
Všechny
Marní...
Marní...
Promarňujem životy své dál!
Women 1-4 (Women 5-8)
Stále stejný koloběh, co byl (Stejný koloběh, co byl)
Čekáme-li máj, dojde jen na apríl (Dojde jen, jen na apríl)
Žádná změna, nejsme nebi blíž (žádná změna, nejsme nebi blíž)
Trápení se nemní
A osud náš je týž: (osud náš je stále týž:)
Všechny vláčet dál svůj sisyfovský kříž!
EMPTY CHAIRS AT EMPTY TABLES
Marius
Nikdy jsem tu bolest neznal...
Bohužel, teď už ji znám
Prázdný stůl i židle prázdné...
Přátelé, proč jsem tu sám?
Tady v nás ten oheň vzplanul
Slovu „Zítra“ šli jsme vstříc
Dnes to slůvko krutý cenzor
Pokřivil na „nikdy víc“
Tady sedal v koutě Grantaire
Enjolras i Jean Prouvaire
Tady z víry čin se rodil
A možná sním i strach...
Však větší váhu měl ten sen
Sen nádherný, co volal!
K barikádě poslední tam v tmách...
Chlapci, odpusťte mi, prosím...
Že jsem živ, že jsem tu dál
Kolik útrap život bez vás
Kolik slz a muk mě stál...
Jako přízraky vás vídám!
Jste jen přelud, jenom stín!
Prázdný stůl i židle prázdné
Proč tu být, když není s kým?
Jen ať nikdo z vás se neptá!
Zda ta oběť smysl má!
Prázdný stůl i židle prázdné..
Nevěří už v nic jak já...
EVERY DAY
Cosetta
Den co den jdeš líp.
A krok co krok
Jde denně o pokrok
Tvůj stav se lepší...
Marius
Den co den...
Se snažím pochopit
Kdo mě sem donesl
Kdo to mohl být?
Cosetta
Tak nech už toho, pro nebe...
Jsi se mnou a já u tebe
I když jsi mě nehoden
Tak stejně budu s tebou den co den...
Den co den...
Myslím na věty tvé
Cos řekĺmi poprvé:
„Už vás dávno znám“
Tak tvůj úvod zněl
Skorós mě před tím neviděl...
No né, Mesiére!
Ani jste neznal jméno mé!
Marius
Ó, Mademoiselle...
Já si jen nevzpomněl...
Cosetta
„Už vás dávno znám“
Valjean
Už mi nepatří jak dřív
Cosetta
Ač lhals, měl jsi vkus
„Jsem slečno student Marius...“
Valjean
Je teď volná, svobodná!
Marius
Jsem Cosettin!
Cosetta
Princ bez všech dárků, bez květin
Valjean
Sám teď už bez ní budu žít
Marius
Tenkrát jsem šel do kolen...
Valjean
Nech to být...
Nech to být....
Cosetta
Lásko má!
Od těch časů jsem tvá!
Marius
Od těch časů jsi má!
Valjean
Kdo z vás ví a zná...
Jak jsem zestárl dnes já?
Cosette/Marius
Ty jsi část mého já!
VALJEAN'S CONFESSION
Marius
Mesieur, teď díky Vám mě znova těší svět...
Vztah můj a Cosettin Vy pochopil jste hned
Dnes požehnal jste nám, tak radovat se smím
Jak dcera a jak syn jsme Vaši především
Vy, otec Cosettin
Jste otcem teď i mým!
Valjean
Zadržte, už dost, Mesieur
K těm představám teď povím své...
Je bohužel tu stín
Je tady jeden kaz
Je příběh, co se stal
A nesmazal ho čas...
Ten příběh je tu dál
Já nikdy nemluvil
Jsem o něm s Cosettou
Jen vy teď máte znát
Tu pravdu prokletou
Je z dávných dní...
Žil jeden muž, měl jméno Jean Valjean...
Kus chleba vzal, by sestřin syn moh žít
Na dvacet let byl odepsán
A v poutech zločin svůj měl smýt!
Dávno dřív!
Pak zákon porušil a utíkal...
Své nejdražší to nikdy neříkal
Ne, neposkvrní její čest!
Teď odpyká si další trest
A půjde odtud světa lán!
Odnikud nikam navždy štván...
Kdo jsem já?
Kdo jsem já?
Marius
Jste Jean Valjean...
Co dělat mám, abych zadržel vás?
Ne pryč nesmíte jít!
Ať řeknu, co chci, tak mě Cosetta má
Bude za lháře mít
Valjean
Přesvědčte ji, že jsem nucen byl odjet
A na delší čas
Že bych to loučení nemohl snést
Takhle zvládnu to snáz
Slibte, že ona nebude nikdy znát...
Marius
Slibuji vám...
Valjean
Opak by pro ni znamenal pád!
Marius
Navždy zbavím ji slz!
Tak má se stát...
THE WEDDING
Svatebčané
Zvoňte stříbrem, zvony, alelujá!
Buď chválen tenhle den, buď požehnán
Dar velké lásky navždy trvat má
Nic nesmí rozloučit, co spojil pán
Majordomus
Baron a Baronessa de Thenard́!
Vzdávají nyní novomanželům svůj hold...
Thenardier
Já bych snad
Měl vás znát...
Už si vzpomínám, zámek La Farge!
Kníže tam
Své madame
Hodil šavličku na dekoltáž
Marius
Račte jít pryč, Mesieur
Ač změnil jste kabát, je jasné, kdo jste!
Úlisný Thenardier!
Pročpak vtírá se do přízně mé?
Madame Th.
Ty seš prej
Vtíravej
Trumfy vynes a na frak mu dej
Když je na nás tak zlej...
Marius
Ani nevěřím, že jste byli jedna krev
Eponina a vy dva
To zní jak vtip
Však povolal ji bůh
Je v nebesích a tam
Snad jí je líp...
Thenardier
Pámbu dal...
Pámbu vzal...
Nás dva pořádně skasíroval!
Madame Th.
Váš pan tchán, mecenáš
Dal vám prachy, je pašák, je váš
Jenže ten rozdavač...
Vůbec nevíte, co von je zač
Thenardier
Příběh znám, trumf jak brus...
Madame Th.
Mergle na dřevo, jináč je šlus!
Thenardier
Byl to von, nóbl ras!
Já jsem ho viděl, jak vidím teď vás
Šel mi po zádech mráz!
Madame Th.
Nechceḿ narušit tu vaši slavnou noc
No těch pět set franků by hodilo se moc...
Marius
Už mluvte tak, abych pochopil...
Thenardier
Chcem dřív svůjdíl!
Váš pan tchán, hrdlořez
Náklad krvavej kanálem nes
Páru von má jak bejk
Chlápka vokrad a dvakrát s nim šmejk
Merčil jsem ze všech sil
Tenhle prsten tam po těch dvou zbyl
Marius
Prsten můj!
Tenhle kov
Důkaz větší než tisíce slov!
Thenardier
Příběh ten sběh se hned
V noci po masakru v Rue de Villette!
Marius
Byl to on, Jean Valjean!
On mě odnesl z pekelných bran
Za něj též splácím dluh...
Kéž nás před vámi ochrání bůh!
Lásko buď spásou mou
Chvíle nejhezčí před námi jsou!
BEGGARS AT THE FEAST
Thenardier
Koukej se smát, cukruj ,buď med!
Patříme sem a patří nám svět
Vikomt i princ, jak jsem je zmák
Každej je švorc s tutlá to ňáḱ
My jsme vo chlup vejš
S tímdle vobnosem
To anžto nejsem vůl
Nýbrž jsem co jsem:
Hlava mazaná, mistr převleků!
Věčně věků beze skvrn a bez fleků
Aristokratům šlapu na paty
Zbohatnu, když vlezu mezi bohatý
Nechci v katedrále skuhrat
Splet́sem Ave Maria!
Thenardier/Mme.Thenardier
Když s elitou se spřáhnu
Zejtra budu elita i já
Thénardier
Hlava mazaná vždycky poletí
Za každého řádu v každým století...
Thenardier/Mme.Thenardier
Nezničitelný budem podnikat
Ruce pryč vod nesmyslnejch barikád
Víme, vodkaď vítr fouká
Nahamtáme kapitál
A na ostatní šlejšky
Zírat pěkně z vejšky
Budem dál!
EPILOGUE
Valjean
Na krátkou chvíli jsem usnul
A snil, že jsem tu s Cosetttou
A já se ptal, když soumrak pad́
Proč s panenkou si nechce hrát?
Těch snů mě už zbav, Bože můj
Jim štěstí přej a při nich stůj
Dej jim radosti víc, než dal jsem já
Buď vůle tvá...
Toužím jít..
Stár a sám
Otče náš
Tam, tam k vám
Vím, že mám
Souzen být
Vem mě k vám
Tam je cíl..
Kéž spím snáz...
Než jsem žil...
Fantina
Za všechno dík, Mesieur....
Valjean
Už jdu, Fantino, k vám!
Fantina
Se zpožděním, jak tenkrát...
Valjean
O pár let, jak se zdá...
Fantina
Pro dceru mou jste žil...
Valjean
Byla jitřenkou mou!
Fantina
...když nemohla jsem já...
Cosetta
Papa, Papa, jsi tady bohudík!
Měĺs někam jít!
Snad nejsi nemocen?
Valjean
Jsi tu, jsi zde, tak jak jsem si to přál
Ach, dítě mé, chci odpuštění jen!
Marius
Jak jsem vám dlužen, netušil jsem dřív
To já za odpuštění prosím vás
Jen díky vám jsem živ a šťasten
Otec tvůj, to je,Cosetto, svatý muž!
To on mě sám nes v dešti střel
Když jsem zraněn byl
Nesl mě na svých ramenou
Život nasadil,
Jen abych já moh žít!
Valjean
Tak vás tu mám...
Ten příval štěstí...
Teď mohu smířen jít
Když povolá mě Bůh...
Cosetta
Snaž se žít, ach, zůstaň s námi dál!
Máš tu nás, už nejsi, otče, sám...
Valjean
Žil bych rád, teď zvláště kvůli vám
Zápasím, snahu mám...
Doznání, těch řádek pár ti dlužím
Můžeš číst, je v něm ten příběh celý
Příběh o té, před níž se s úctou skláním
Vždyť z lásky k tobě zemřela
A mně bůh stejně velí...
Fantina
Pojď jen blíž...
Zde pouta poutník svléká!
V říši snů...
I já, i já tě čekám...
Bůh má soucit...a kříž ti sejme s ramen!
Valjean
Ach, pochválen buď Spasitel, na věky věkův...
Amen...
Fantina/Eponina
Dej se vést...
Tam vzhůru mléčnou dráhou
Skončilś pouť...
Však láska konce nemá
Fantina/Eponina/Valjean
V té my žijem...
Ta dál po nás tu zbývá
Kdo přineś oběť lásky, toho v lásce má i pán....
All
Slyš tu píseň zástupů
Ze země dávno slíbené
Ó, pane, dík, tyś nám už světlo dal
A tam těm ještě ne!
Víme jen, že mlýny tvé
Začnou zaśmlít, až přijde čas
Bídníky svlékneš z pout
A bude se dýchat snáz...
Doba vzkříšení dnes ještě příliš vzdálená se zdá!
Kolik Bastil ještě padne?
Kolik vzpour tu ztroskotá!
Než dočká se slunce a rozkvete zahrada tvá?
Símě lásky máte sít!
Za všechny nás, co nežijem!
Na radost Óda příště má tu znít
A ne už Rekviem!
Blízko vás chcem zítra stát
Až budou léta zlá ta tam
Až pravda zvítězí
A svoboda příjde k vám!
Símě lásky máte sít!
Za všechny nás, co nežijem
Na radost Óda příště má tu znít
A ne už Rekviem!
Blízko vás chcem zítra stát
Až budou léta zlá ta tam
Až pravda zvítězí
A svoboda příjde k vám!
Ach!
Ta přijde k vám!
Sweet mother of God, I'm DONE.
Done......
*dies*