Dr Who - Asylum of the Daleks
Včera jsem se podívala na první díl sedmé série Dr. Who (Asylum of the Daleks). Těšila jsem se jak malá holka a o to víc jsem z výsledku byla mírně řečeno v šoku.
Moje první myšlenka byla: "Nevím, co to bylo, ale Dr. Who to nebyl určitě." Protože když Moffat říkal, že sedmou sérii chce posunout ještě o kousek dál od klasického DW, měla jsem se začít bát, ale nezačala.
Za prvé, jako vždycky chyběl jakýkoliv úvod do děje, rys, který mě u Moffata začal poměrně rozčilovat už u šesté série. Neví se, za jak dlouho od konce šesté série se děj odehrává, neví se, v jaké časové linii, kdo je žena na začátku a jaký má vztah k Doktorovi, kdo je její dcera Hannah, proč se tam o ní mluví, když se v celé epizodě vůbec nevyskytuje, jak Doktora kontaktovali, proč Dalekové vědí, že žije, popravdě, kde se tam vůbec vzali nějací Dalekové a planeta Skaro?! Jak si vybrali časovou linii, ze které unesli Amy a Roryho (mohli je unést těsně potom, co Doktor "umřel", ale ne, museli je vzít zrovna z blíže neurčité doby, kdy se chystají rozvést.)
Prostě začátek jeden velký mišmaš a než se stíhám zorientovat, půlka epizody pryč, musím pořád stopovat a vracet se, dohledávat na netu, sere mě to.
Nemluvě o tom, že hudba úplně divná, celý ten díl jako by ani nebyl Doktor, nic z té atmosféry, kvůli které se na to koukám, tam prakticky nebylo.
Jediné, co se mi líbilo, byla Oswin, ale opět jsem zmatená. Má to teda být Doktorova další společnice nebo ne? Jestli jo, docela by mě zajímalo, jak se bude Dalek (a pravděpodobně mrtvý Dalek) vyjímat v Tardis.
Prostě... Moffate, jdi pryč, mrvíš mi Doktora. To je asi jako kdyby Sherlock psal Doktora Who, jenže obě ty postavy jsou tak rozdílní géniové, že se to nedá vůbec skloubit.
Doufám, že příští díl bude lepší, ale... :(