Včera pršelo, zmokla jsem.
Dneska sněžilo, byla jsem zasněžená.
Bylo to tak krásně smutné a romantické, až se mi z toho chtělo skoro brečet. Šla jsem domů ze Sněhurky, která byla tak prazvláštně dramaticky a depresivně naladěná, že vě mě ten dojem zůstal i po cestě domů, když jsem šla na tramvaj, čekala na zastávce přes deset minut a pak šla osamělým
(
Read more... )
Comments 6
(The comment has been removed)
Ono to zas přejde, vlastně už přešlo :)
Reply
Asi uvařím nějaký kari. Drž se.
Reply
Díky :)
Reply
Reply
To je skvělý nápad, ale bohužel zrealizovatelný až v momentě, kdy někdo vymyslí skutečný obraceč času nebo přijde na to, jak nafouknout čas...O_o
Reply
Reply
Leave a comment