SW & TMNT 2
„Hlášení,“ zasténal do tmy tlumený hlas.
„Tady všechno v pořádku,“ zamumlal Berek a pokusil se zorientovat.
Dalších pět zamumlání značilo, že posádka je aspoň tělesně v celku.
„Come?“ vymotala se Gwen z trosek křesla, pláště a sukně a ukázala, že i velení lodě je přítomno a schopno konat.
„Zbraňové systémy v pořádku,“ ohlásil počítač a pokračoval:
„Štíty v pořádku, podpora života v pořádku, integrita trupu neporušena, astronavigace v pořádku, zásoby v pořádku, maskování v pořádku, skla v pořádku…“
„To už jsi říkal,“ podotkl Mossi, „co je v nepořádku?“
„No… hypermotor,“ odvětil Com.
„Cože?“ vyjekla unisono posádka Nameless.
„Hypermotor,“ zopakoval počítač.
„Jak moc je to vážný?“ zeptal se Mimas.
„Provádím doplňkovou diagnostiku, ale…“
„Ale?“
„Ale obávám se, že náhradní díly na palubě nejsou.“
„No skvělý,“ zavrčel Berek, „je ta tvoje planeta vůbec schopna zařídit nám náhradní díly?“ obrátil se na Gwen.
„Záleží na tom, kde vlastně na tý mý planetě sme.“
„Senzory v pořádku, kdybys chtěla vědět,“ řekl Com.
„No, chci.“
„Jsme v hnoji. Tedy v kompostu. Tedy abych byl úplně přesný, přistáli jsme v něčem, co byl původně stoh slámy, který se však vlivem nedostatečné péče, počasí a rozkladných procesů stal… kompostem.“
„To je na jednu stranu místně dost konkrétní a zároveň informace naprosto k ničemu,“ řekl Mossi, „mohl bys lépe definovat, v jaké zemi se ten kompost nachází? Jsou tady ještě státy, že jo?“ obrátil se na Gwen.
„Jo, planeta je rozdělená na státy.“
„Spojené,“ řekl počítač.
„Rozdělená,“ odvětila Gwen.
„Dost možná, ale tady jsou Spojené státy,“ ucedil Com.
„Hvězdy na nebi! Chceš mi říct, že sme ztroskotali v Americe?“
„Jo.“
„A jsi si jistý, že maskování funguje?“
„Jo.“
„No, aspoň něco. Hm… USA… to by se i ty náhradní díly nějak sehnat mohly… NASA? Kde přesně sme?“
„Co by lodí dohodil od New Yorku.“
„Tak to NASA ne. Do háje zelenýho, copak já vim, kde je nejbližší vojenská základna?“
„Nevíš?“
„Nevim. Nikdy sem v USA nebyla.“
Gwen zamyšleně poklepávala prsty po ovládacím panelu.
„Come? Můžeš se napojit na internet?“
Chvíli bylo ticho. Pak se palubní počítač ozval:
„Našel jsem další věc, co je rozbitá.“
„To si děláš srandu,“ prohlásil Trins.
„Nedělám. Víš, že v těhle věcech absolutně nežertuju.“
„Co teď?“
„No, zajdu do nějaké kavárny nebo knihovny nebo… to není dobrý nápad.“
„Proč ne?“ zeptal se Thon.
„Ty tuhle zemi neznáš. Cizinec si tu do vyhledávače zadá mapu, přiblíží se na ní dvacet kilometrů k vojenské základně a je terorista.“
„Přeháníš.“
„Možná. Ale já jsem ještě z divné země. Za pět minut by byla budova obklopena speciálníma jednotkama a FBI. A já odmítám rozpoutávat konflikt.“
„Za prvé přeháníš a za druhé můžeš zmizet.“
„A bude to ještě horší. Mimozemšťan v New Yorku! Invaze meziplanetárních rozměrů! Útok z vesmíru!“
„Zase přeháníš. Emzáky už tu dávno mají a kromě toho tolik podivínů, že by ses hladce ztratila,“ namítl Bennar.
„Jo?“ podivil se Thon, „já myslel, že tahle planeta je čtvrtá úroveň.“
„Tahle planeta je mimoúrovňová. Přísně neutrální území už tři tisíce let. Nebo možná pět. Kdy byl ten poslední incident?“
„Včera. Pořád sem někdo lítá, kdo si zapomene zapnout maskování. A pak jsou z toho ‚Tajemná světla nad Aljaškou!‘, ‚UFO u Roswellu! Opět!‘ a podobné nesmysly.“
„Čili jeden mimozemšťan v New Yorku, navíc vypadající naprosto pozemsky, by je ani nezajímal. Vždyť nejsi ani fialová.“
„A nemáš chapadla.“
„A nejsi z Marsu.“
Gwen se zašklebila. Kluci se občas chovali tak strašně… logicky. Na rozdíl od amerických tajných služeb.
„Přinejhorším můžeš tvrdit, že jsi X-men,“ nasadil tomu korunu Tyros.
„To by ti prošly i ty chapadla.“
„Co vlastně myslíš těma podivínama?“ zeptal se Thon.
„Mutanty,“ řekl Bennar.
„X-meny?“ zeptal se Tyros.
„Nejenom je. Třeba Spiderman není X-men,“ řekl Bennar.
„Spiderman je Avenger,“ doplnil Mossi.
„Spiderman je podivín,“ opravil ho Trins.
„To není pravda,“ namítl Mossi, „Spíďa je fajn, Batman je podivín.“
„Batman je magor,“ ucedil Berek.
„Deadpool je magor, Batman je jenom trochu…,“ Mossi zamával rukama.
„Podivín,“ kývl hlavou Thon.
„Pánové,“ Mimas přestal cosi kutit v ovládacím panelu, „zkontrolujte si kajuty. To je rozkaz.“
Posádka se rozprchla. Gwen se vděčně usmála a sedla si k ovládacímu panelu, který nebyl rozorán snahou dát Nameless dohromady.
„Jak to chceš řešit?“
„Bude to chtít trochu maskování, no.“
Otázka maskování zabrala řádově minuty a za necelé tři hodiny seděla Gwen v jedné knihovně na Manhattanu a snažila se nenápadně špehovat americkou armádu.