Ještě než odletím (držte mi palce, ať se nic nepokazí), mám dáreček pro Adu. Nic si nepřála, takže jí dárek bude přidělen:-) Ale jen maličkej.
Fandom: Návrat krásného Prevíta
Prohlášení: Prevít není můj, je
aliceingarden a je to tak dobře, protože nikdo ho neumí psát tak jako ona.
Pozoroval, jak fascinovaně zírá. Padaly jeden po druhém. Hvězdy. Přesněji řečeno meteority.
Leželi v trávě, mikiny měli na zádech promáčené od rosy a bylo jim jasné, že za několik minut zvítězí noční chlad a zažene je dovnitř.
Oscar se zvedl první. Konec konců, on byl starší a cyničtější.
„Je tu na mě moc romantiky.“
„Ještě chvilku,“ zaškemral Prevít úplně neprevítovsky, „kdy jindy chceš vidět padat hvězdy?“
„Zítra?“ opáčil odporně realisticky Oscar.
„Hele, zlato,“ Prevít si sedl a rukama si objal kolena. Do vlasů se mu nějakým záhadným způsobem dostala hromada pampeliškového chmýří, „zítra žádný čučení na hvězdičky nebude, nehodlám zmeškat Torchwood.“
Zmeškal ho. Přesněji řečeno, televize puštěná byla, ale oni jí nevěnovali moc pozornosti. Ianto Jones na ně už zkrátka takový vliv měl.