Storing it here.
Czech.
Ownfic.
A few will know.
Ghelen byl pro nej od zacatku hodne zajimave misto.
Clovek by rekl, ze docela prihodne misto pro najemneho vraha, ze by zapadl, i kdyz snad jenom on sam si uvedomoval ze tady tomu tak rozhodne nebylo,...
....V Ghelenu si nikdo na spinavou praci vrahy nenajimal.
Tady nezili zadni duleziti carodejove, skutecna slechta nebo vysoci urednici, kteri by potrebovali vyjit ze svych intrik s cistym stitem a zahladit vsechny stopy.
Ghelen hraje na preziti slinejsiho, kdyz si nekdo zamane vas odtranit, klidne jenom kvuli tomu, ze kolem nej na ulici prejdete v prilis tesne blizkosti, muze z vas do rana nezustat ani mastny flek.
O co se nepostara samotny vrah, to do rana dokonaji poziraci mrtvol, ktery se na na ulici lezici nehybna tela slezaji jako arkantsti toulavi psi.
Kterymi z hlediska hierarchie mesta tak trochu vlastne i jsou... jenomze tihleti maji znepokojive pololidska tela, a mezi sycenim a vrcenim na vas budou chrlit nadavky.
...Ulici dlazdenou cernymi kameny se rozlehaly jeho kroky, jak obloukem obchazel parek jinovatkou pokrytych zkroucenych mrtvych tel, ktera se mu hodila k myslenkam a paradoxne na ulici lezela dost dlouho na to, aby stihle vychladnout...
...v zime i zdechlinari vylezaji pozdeji.
Pod cernym hadrem ktery pouzival misto saly si pro sebe zabrucel, byla mu zima.
Kolem byla takova kosa, ze mnozstvi zbrani ukryte pod odevem uz snad jenom ze zvyku se temer odmitalo jeho telesnym teplem jakkoliv ohrat.
.....Ne. V Ghelenu si nikdo na zabijeni vrahy nenajimal.
O delce vaseho zivota tady rozhodovalo to, jak moc jste byli sami nebezpecni, a ve vyjimecnych pripadech prislusnost k vyssim spolecenskym tridam.
Najemny vrah by v Ghelenu se svoji profesi asi umrel hlady.
Irabi mimovolne zahrabl rukou pod kosili a zkontroloval nekolik kusu stribra v pouzdre upevnenem na nahe kuzi.
...Oh ano... pokud bylo prave na jedinem miste planety stribro nejvyhledavanejsim obchodnim artiklem, bylo to prave v Ghelenu.
A prave stribro bylo to, co vam na takovem miste mohlo delku zivota naopak znacne zkratit, pokud jste nejake meli a nebyli pod vykoupenou lidskou formou dostatecne hrozivi na to, aby jste si ho umeli ubranit.
Takze prijit k nemu lehke nebylo.
Ale prece, copak bylo ziveni se praci najemneho vraha v rozlehlem meste plnem kouzelnickych stoparu jednoduche?
Ne. Samozrejme ze by ho clovek mohl charakterizovat pocetnymi adjektivy, ale nic blizko slova jednoduche by se mezi nimi s jistotou nenachazelo...
Irabi si povzdechl.
Kradeni bylo tak hrozne neuslechtile.
Prilezitostne si sve zklamani nad sebou vylepsoval zvlastne estetickym vrazdenim jeho majitelu, kteri v Ghelenu nikomu nechybeli.
Tady ostatne snad nikdy nikdo nikoho nepostradal.
Zitra ho bude moct v malickem kramku v jedne z nejzapadlejsich ulicek blizko spalovny prodat Behethovi.
Prodavat ho sam, vydelal by na tom lip, ale o neco takoveho nikdy zrovna moc nestal.
Dve vlastnosti Behetha ktere mu vzdycky vyhovovaly, a ktere sdilel z cernymi obchodniky jak je znal i z Arkanty, ...vzdycky vyplacel vcelku rozumnou sumu a v zasade se nikdy, nikdy na nic neptal.
Kdyz se cely promrzly konecne dopracoval rychlym krokem az k Erebriho domu, prekvapilo ho, ze je porad jeste rozsviceno.
Nebo spis, ze bylo vubec rozsviceno.
Majoritni cast bestii byla schopna videt ve tme a s potesenim to vyuzivala, proto byla nocni svetla opravdu ojedinelou zalezitosti - mohl si nechat zdat o osvetlenych ulicich.
Jemne zatlacil na dvere az se otevrely, a pohledem spocinul na Erebriho dlouhych, volne na zada padajicich vlasech, jak byl k nemu otoceny zady a ve svem neodmyslitelnem cernem plasti neco cmaral do papiru rozhozenych na stole.
Vedel ze ho zaregistroval, no ani se neobtezoval prestat psat.
Irabi za sebou potichu zavrel dvere.
"Zdravim." hlesl do ticha prerusovaneho skrabanim Erebiho pera.
Nez si stihl vubec stahnout cernou latku z obliceje, byl prispedleny k zemi velkym a tezkym telem a Erebriho zuby se mu zabodavaly do ramene, a jemu se z hrdla vydiral hluboky sten.