Ráno jsem se probudila o půl jedenácté a do dvanácti jsem jen chcíple ležela a střídavě zírala do stropu polepeného svítícimi hvězdičkami a jinými a na svoje zavřená víčka (zevnitř, samozřejmě), nacházejíc se přitom v naprosto haluzoidním stavu. Nevím, co to bylo. Snad vidiny, "zbytkové sny", samovolné výplody mojí fantazie nebo nevím. Byl to
(
Read more... )
Comments 5
Reply
Mimochodem, co děláš na počítači v pět ráno? 8)
Reply
Reply
Reply
Leave a comment